Informace

11. 06. 2005

Merida Magnesium

Ačkoliv od loňského léta jezdci týmu Multivan Merida na závodních tratích testovali nové karbonové rámy, jedna z nich zůstala těsně před Olympiádou věrná svému osvědčenému materiálu - magnéziu. Rámy ze slitiny hořčíku a hliníku dovezly Gunn-Ritu Dahle k vítězství ve světovém poháru, na Mistrovství Evropy i světa a nakonec i k triumfu na Olympiádě. Rámy ze slitiny hořčíku mají největší výhodu v absorpci rázů. Tato teze je potvrzena už na bázi molekul, kdy hořčík má víc plovoucích atomových vrstev, je tedy lehčí a nabízí až 25krát větší prostor pro pohlcování rázů, než hliník. I z tohoto důvodu je hojně využíván v automobilovém průmyslu, díky čemuž zase klesá jeho cena. Merida jako jeden z největších světových výrobců rámů se před několika lety pustila do vývoje tohoto "materiálu budoucnosti" a díky dlouhému testování v těch nejtěžších podmínkách lze konstatovat, že tento materiál je na svém vývojovém vrcholu. To potvrdila právě i Gunn-Rita, když na hořčíkovém rámu zajela svou nejfamóznější sezónu. My jsme dostali příležitost tuto nejlepší verzi rámu otestovat na sériovém modelu Merida Magnesium Pro, který je běžně k dostání a zájemce tak má možnost sedlat stejný rám, jako olympijská vítězka. Technologie Slovo, které je v souvislosti s Meridou jedním z nejskloňovanějších. Díky obrovskému záběru má společnost prostor i prostředky na vyvíjení nových technologií, které testuje jeden z nejúspěšnějších týmů. Proto každý rám nabízí několik vychytávek, které přispívají k co nejlepším jízdním vlastnostem. Na Rámu Magnesium Pro je použita osvědčená technologie Shotgun, což znamená, že horní a spodní rámová trubka mají kapkovitý průřez připomínající brokovnici. Ten by měl lépe odolávat namáhání při jízdě terénem než klasická trubka kruhového průřezu. K tomu je spodní rámová trubka u hlavy podvařena masivním plátem, který dodává na jistotě a dobrém pocitu ve sjezdech. Hlavové složení je integrované. Zadní stavba je jednoduše navařena na sedlovou trubku a vidlice i vzpěry mají svislý oválný tvar. Hodně dobrou vychytávkou, která napovídá o drsném nasazení kola, je i těsnění mezi sedlovou objímkou a sedlovkou. Hořčíkové rámy jsou navíc svařovány dvojitými svary, které jsou na první pohled dobře patrné díky široké housence. Magnesium Pro je vyveden v oficiálních barvách týmu, tedy stříbrno-zeleno-modré plamenité kombinaci s bílými nápisy. Vybavení Na Meridě najdeme XTéčko všude, kam se podíváme. Od Dual Control řazení, přes kliky Hollowtech II, klasický smyk, řetěz, kazetu a náboje, až po klasickou přehazovačku. To však přináší jednu nezvyklost - Dual Control řadí obráceně, než je obvyklé s inverzním měničem, tedy brzdovou pákou dolů se řadí na lehčí a nahoru na těžší pastorky. Zde nám opět pomohlo pár kilometrů a zvykli jsme si. Do sady taktéž patří i SPD pedály. Brzdy jsou od Avidu, konkrétně model SD 7R, představec, rovná řidítka a sedlovku dodalo FSA ze svých nejlehčích zásob a sedlo Nisene poskytl Fi'zi:k. Ráfky jsou od dalšího dvorního dodavatele Meridy DT Swiss, model XR 4.1 a pláště Maxxis Ignitor. Na ně jsme už chvály napěli dost, jsou hodně univerzální a lehké, tedy povedené. Nakonec jsme si nechali přední odpruženou vidlici. Ačkoliv si Gunn-Rita zajela pro všechny vavříny na Manitou Skareb, na Magnesiu Pro najdeme nově Rock Shox SID Team. Druhá vidlice v řadě by měla papírově být zhruba o sto gramů lehčí než druhý Skareb v řadě - Super. Uvnitř SIDa najdeme systém pružení Dual Air, tedy dvě nezávislé vzduchové komory s tlumením Pure. Zdvih 80 mm lze zablokovat natvrdo pomocí páčky Pop Lock připevněné na řidítka. Venku Meridu Magnesium Pro jsme nemohli dostat v lepší době. Venkovní teploty se v době testování změnily z příjemných 10 stupňů a slunečna na tvrdých - 5. To nám poskytlo různé terénní podmínky od suchých pěšinek přes mokré blátivé cesty lesem až po zmrzlé hliněné hrudkovité oranice. Při přesednutí z hliníkového stroje, pokud počítáme s tím, že máme stejně nahuštěné pneumatiky, je při jízdě po rozbité cestě, po kamenech či umrzlých hrudkách cítit ulehčení sedacím partiím. Magnesium Pro je o poznání pohodlnější než hliníkový rám. Torzní tuhost rámu je ve srovnání s podobným duralovým rámem o něco málo menší, ale nejedná se o nic významného. Zvýšený komfort po 28 km jízdy promrzlou krajinou však významný byl. Pokud by si však někdo představoval, že se hořčíkový rám chová jako celoodpružený, musíme jej z tohoto omylu vyvést. Akcelerace je špičková, záběr dostatečně tuhý a hlavně - celé kolo je velmi lehké. Hmotnost 10,5 kg i s SPD pedály je na sériové kolo na XT víc než dobrá a ocenili jsme ji zvláště při výjezdu, kdy se nám do cesty postavil asi kilometr dlouhý neprůjezdný zasněžený úsek. Kolo na rameni pak není takovou zátěží. Geometrie kola je stavěna přesně na XC, je středně dlouhá, úhly 71 stupňů hlavy a 73,5 stupně sedlovky jsou mnoha lety ověřené, ve výjezdu se přední kolo cpe k zemi a zadek zabírá tak, jak má. Ve sjezdu kolo díky delší geometrii jede klidně, nechá si poroučet v dlouhých táhlých sjezdech, v zatáčkách se mu musí trošku pomoci. Přecejen to není four crossový speciál. Ale hlavně ta jízda - pohodlíčko, uhání to, člověk má radost z pohybu v přírodě, netahá se se zbytečnými kily,... Při výjezdu nás dokonce napadlo, zda není lepší trénovat na nějakém o 2-3 kila těžším zimáku a pak na závod skočit na tuhle Meridku. To by to muselo "lítat". Verdikt Merida Magnesium Pro je vhodná pro závodníky, jejichž záda už nemusí tvrdé hliníkové rámy. Hořčíková slitina přinese částečnou úlevu, zároveň nízkou váhu a celkově dodá vaší jízdě šmrnc a radost. A co za ni? 58 990 Kč je za kolo na XT se SIDem a takovýmito vlastnostmi velmi přijatelná cena. My bychom se nenechali dvakrát přemlouvat.

 

Rám	Matts Magnesium MTB
Vidlice	Rock Shox Sid Race Remote Control (80 mm)
Kliky	Shimano XT Hollowtech II (44/32/22)
Přehazovačka přesmykač	Shimano XT Shimano XT
Řazení	Shimano XT Dual Control
Brzdy	Avid Single Digit 7r
Náboje Ráfky Pláště	Shimano XT Dt Swiss XR4.1 Maxxis Ignitor 2.1" kevlar 127 tpi
Řídítka	FSA XC Flat Os
Představec	FSA XC Lite Os
Sedlo	Fi:zi'k Nisene Twin Tech
Hmotnost	10,5 kg

Převzato z časopisu Cykloservis
(red)

09. 06. 2005

Cannondale Scalpel 1000

Sháníte lehký pohodlný bike vhodný na závody cross-country a na maratony? Chcete mít kolo, za nímž se každý otočí? Vyžadujete, aby mělo kolo na spodní rámové trubce jméno, jehož špičkové renomé je nezpochybnitelné? Přesně takové kolo pro vás máme, jeho název zní Cannondale Scalpel 1000. V tomto kole se snoubí tradice značky se základem v dokonalém zpracování a zároveň prvky využívající nejmodernějších materiálů a výrobních technologií. Takové kolo proto ocení jak závodník, tak cyklistický labužník toužící po dokonalém materiálu. Osvědčená Alcoa Cannondale sice neustále přináší nové modely a systémy, zároveň ale lpí na tradici. Slitina duralu s označením Alcoa Alcalyte, použitá na testovaném scalpelu, představuje velice lehký materiál s dlouhou životností. Tentýž dural byl použit například na prvních silničních modelech Saeco-Cannondale z roku 1997. Většina těchto kol s označením CAAD3 jezdí dodnes. V našem amatérském závodním pelotonu je ani po letech nelze přehlédnout, a o jakékoliv výraznější ztrátě tuhosti nemůže být řeč. Kromě samotného materiálu je na scalpelu tradiční také zpracování spodní trubky, která se směrem ke středovému složení výrazně rozšiřuje při současném ztenčení stěny. K cannondalu také patří dlouhý přední trojúhelník, jehož délku v tomto případě ještě opticky podpořilo prolomení horní trubky. Když se řekne scalpel, každému se ihned vybaví bezčepé pružení. Karbonová ramena zadní vidlice, jejichž zploštělá střední partie nahrazuje hlavní čep, jsou do rámu vsazena, zalepena, a spoj je jištěn navíc čtveřicí nýtů. Vzpěry zadní stavby jsou vyrobeny z kompositu a díky vnitřní příhradové konstrukci nabízejí současně nízkou hmotnost i solidní pevnost. Krátké přepákování tlumiče je duralové, stejně tak zadní patky. Oproti modelu 2004 se změnil materiál čepů přepákování, ty jsou nyní vyrobeny z titanu. Doslova lahůdku pro oko představují nejen frézované úchyty tlumiče, ale také bachratá sedlová trubka sestavená z několika dílů. HeadShok & Fox Zadní pružicí jednotku zastupuje vzduchový tlumič Fox Float RP3, jenž vyniká malými rozměry, nízkou hmotností a dostatečně širokou škálou nastavení. Na jeho těle je možné seřizovat zpětný útlum i hodnotu, na jak velké rázy má tlumič reagovat. Vpředu je klasický HeadShok. Jeho označení je Fatty Ultra 80 DLR a vznikl spoluprací Cannondalu s Magurou. Díky lehkému přesazení pružicího mechanizmu nad vrchní okraj hlavové trubky je umožněn zdvih čistých 80 milimetrů. Na vrcholu představce nechybí samozřejmě klasická plastová páčka lockoutu, zpětný útlum se seřizuje pomocí červeného duralového kolečka v témž místě. Ventil pro nafouknutí správného tlaku je umístěn zespodu vidlice, k dofouknutí je tedy nutné vyjmout přední kolo. Tvarově je přední vidlice prostě klasika. I když například jednonohá Lefty vypadá jako z jiného světa a scalpelu rozhodně sluší, HeadShok vezme za srdce každého milovníka značky Cannondale. Oproti některým starším verzím je použitý HeadShok podstatně dále a díky zdvihu 80 milimetrů a hladkému chodu představuje výborné odpružení použitelné na závodní cross-country. Klíčové komponenty Přehazovačka Sram X.9, páčky Sram X.7 Trigger, přesmykač Shimano Deore LX. Funkce? Výborná. Na páčkový sram si lze zvyknout během okamžiku. Řazení je stejně přesné jako shimano, pouze o něco tvrdší, což může bikerům vyhovovat. Při odřazování o sobě dají páčky vědět zřetelným cvaknutím. Odřazovací páčka navíc nikde nepřekáží a při správném nastavení polohy řazení s ní nepřijde ukazovák do styku. Ergonomii přizpůsobené kompletnímu ovládání palcem nelze nic vyčíst. Doslova superlativa si zaslouží i kliky FSA V-Drive MegaExo. Ty využívají v podstatě stejného principu jako Shimano XTR, Deore XT a LX. Tedy jednodílného provedení osy s pravou klikou a ložisek umístěných po stranách středového pouzdra. Výsledkem je vysoká tuhost a perfektní přenos síly. Hydraulické kotoučovky Magura Louise nabízí solidní brzdný výkon v kombinaci s nízkou hmotností. Již po krátkém zajetí se odměnily výbornou funkcí. Některé komponenty použité na testovaném kole nepatřily ke standardním, týká se to řídítek, rohů, sedlovky, sedla a pedálů. Ritchey na sériovém Scalpelu 1000 nehledejte. V originálu je použita sedlovka a řídítka Cannondale, sedlo Fi'zi:k Plateau a pedály CrankBrothers Egg Beater. Ostrý řez Cannondale Scalpel 1000 je čistokrevný závodní nástroj, jemuž není snad žádný terén cizí. Nejlépe se cítí na delších tratích cross-country a samozřejmě na maratonech. Zde přijde vhod slušná hmotnost 11,8 kg a vynikne vysoký komfort. Boční tuhostí patří zadní stavba pouze k průměru. Masivní hlavní čep by možná nabídl větší tuhost, ovšem za cenu vyšší hmotnosti a zvýšeného nároku na údržbu. Přední rámový trojúhelník však nabízí vysokou tuhost a výsledná akcelerace kola je velice dobrá. Sladění obou pružicích jednotek a systémů je zcela vyvážené a zdvih zadního kola 67 milimetrů je vzhledem k určení kola dostatečný. Posed nutí jezdce k většímu natažení a jízda je za každé situace sportovní. Scalpel si libuje v dlouhých výjezdech i v kratších extrémně příkrých stoupáních. Geometrie není zbytečně živá, kolo rozhodně není neposedné, přesto je reakce na podněty jezdce okamžitá. Lehké pružení, chcete-li houpání, zadní stavby je při jízdě po rovině neznatelné a jezdec má až do okamžiku, kdy najede do terénu, téměř pocit, že jede na kole s pevným rámem. Pokud už jezdec musí ovládat práci tlumiče, může jednoduše dosáhnout na páčku na těle tlumiče. Podle našich zkušeností se při správném nastavení nemusí při jízdě o tlumič vůbec starat. Že by nebyl od věci dálkově ovládaný lockout na řídítkách? Žádný jsme nepostrádali. Ve sjezdech se nesmí zapomenout na fakt, že zdvihy nepatří k největším a že místem jejich určení je cross-country. Nelze to zkrátka pustit bezhlavě a čekat, že si to kolo nějak pochytá. Pokud se ale tento scalpel dá dohromady s technicky vyspělým jezdcem, může taková dvojice pěkně zatopit i leckterému "sjezdaři". Jako skvělé se ukázaly bezdušové pláště Hutchinson Spider. Po nedávném testu, kdy jsme z jejich klasického "dušového" provedení byli lehce zklamáni kvůli protáčení se na ráfku, na nás tentokrát jejich tubeless provedení udělalo ten nejlepší dojem. Rozmáčený terén letošní podivné zimy zvládaly bravurně. Dobře seděly na mokru, poradily si s blátem a pochlubily se i dobrou samočisticí schopností. Pouze při větším náklonu v zatáčkách se projevila lehčí nervozita. Na pohled se hutchinsony zdály být ještě o něco širší, než je udávaných 2,1 palce. Hrubý vzorek s dostatečnou šířkou si vedl dobře v rychlých kamenitých sjezdech i ve výjezdech na mokrých kamenech i kořenech. Tak to bylo vše, jestli je Scalpel 1000 pro vás tím ideálním kolem, o tom se už musíte rozhodnout sami. Jeho cena je 93 900 korun. Za tyto peníze dostanete výborný bike a opět záleží jen na vás, zda na maximum využijete jeho schopností. Můžete se na něm pouze vozit, nebo závodit a vyhrávat. Vaše volba zní?

 

Rám	Scalpel, Alcoa Alcalyte + karbon
Vidlice tlumič	HeadShock Fatty Ultra 80 DLR Fox Float RP3
Kliky	FSA V-Drive MegaExo, 22/32/44
Přehazovačka přesmykač	SRAM X.9 Shimano LX
Řazení	SRAM X.7 Trigger
Brzdy / páky	Magura Louise
Náboje Ráfky Pláště	Cannondale Wind w/6-B adapter Mavic XM819 Disc, 24 děr Hutchinson Spider UST Kevlar, 26x 2,1"
Řídítka	Cannondale Fire Flat
Představec	Cannondale Holy HeadShock Si 25.4
Sedlo	Fi'zi:k Plateau
Hmotnost	11,8 kg

Převzato z časopisu Cykloservis
(red)

03. 06. 2005

Vyražte příští rok na Giro

Pokud jste fandové silniční cyklistiky rozhodně doporučujeme navštívit nějaký z velkých závodů osobně. Neskutečně nádhernou atmosféru nikdy nenahradí televizní přenos. A co všechno tam můžete vidět, to se pokusí navodit náš kamarád, fotograf a milovník cyklistiky Pavel Myška na svých obrázcích, které pořídil na letošním Giru.

Pokračování článku

30. 05. 2005

Komu zvoní hrana (osvětlení)

Klasickým žárovkám začíná pomalu, ale jistě zvonit hrana. Zatímco v zadních světlech, lidově "blikačkách", jsou LED už odedávna, na pozici předního osvětlení zatím převládají žárovky - halogenové, xenonové, kryptonové a kdoví jaké ové ještě. Většímu rozšíření LED bránil jejich malý svítivý výkon, ale s rozvojem nových technologií se důrazně hlásí ke slovu a v následujících letech se dá očekávat jejich postupné vytlačování "klasických" žárovek z pozice svítivých elementů předního osvětlení.

Pokračování článku

25. 05. 2005

Merida Transmission

Sice mezi námi žije dost lidí, pro které sto tisíc korun skoro nic neznamená, ale těch druhých je mnohem mnohem víc. Pokud i vy patříte mezi jezdce, kteří se chystají na koupi skoro stotisícového stroje, ale není to pro vás běžná rutina, možná vás zaujme test Trans Missiona od Meridy. Jedná se o lehké celoodpružené enduro, které díky své konstrukci poskytuje pohodlnou jízdu v kombinaci s dobrým záběrem. K tomu připočtěme tuhý rám, systém SPV a komponenty SRAM X.0 a FSA a vyjde nám cifra 91 990 Kč. Zda se vyplatí takovou částku investovat do kola, které ale samo stejně nejede a musí se na něm i za tyhle prachy šlapat, se právě pokusíme odhalit. Grunt Jak se říká - můžete mít drahé ozdoby, ale když budete mít místo stromečku koště, ani zlaté hvězdy z něj jedličku neudělají. A Trans Mission Race má na čem stavět. Rám nacpaný snad všemi vychytávkami, které Merida celé roky zdokonaluje a vylepšuje, už snad ani nemůže být lepší. Jako materiál posloužil klasický tepelně zpracovaný Al 7005, profilaci horní a spodní rámové trubky má na svědomí hydroforming neboli HFS, tedy tvarování trubek ve formě tlakem horkého oleje. Spodní rámová trubka je navíc zesílena pomocí Shotgun tubingu, takže její spodní část vypadá jako hlaveň brokovnice. Sedlová trubka, která je průchozí, je spojena s horní rámovou klasickým svarem, ale ten je ještě podpořen vzpěrou. Zadní stavba LRS je čtyřčepová a její zdvih dosahuje 120 mm. První čep je umístěn hned za středem na úrovni středního převodníku. Pro hmotnostní úsporu je zadní vidlice asymetrická, pravé rameno jde kvůli řetězu níž, než levé. Patky jsou hodně protaženy směrem vzhůru, kde na ně navazují pomocí mohutného čepu horní vzpěry a na levé straně také tlumič Manitou Swinger 3 Way LRS se systémem SPV. Oproti jiným značkám je tlumič systému LRS (Low Ratio Suspension) o poznání delší, takže 1 centimetr pohybu zadní stavby odpovídá 1 centimetru zasunutí tlumiče. To má za následek, že by tlumič měl mít daleko citlivější chod, než krátké jednotky ostatních kol. Pokud je pro někoho novinkou systém Stable Platform Valve, pokusíme se jeho funkci znovu osvětlit. Uvnitř olejového tlumiče se nachází záklopka, která reguluje průtok oleje tlumičem. Nad ní je umístěna vzduchová komora. Tlak vzduchu, který v PSI odpovídá zhruba hmotnosti jezdce, určuje sílu, jakou bude záklopka přitlačena. Pokud tedy jezdec šlape, na stlačení tlumiče tato síla nestačí. Jakmile však kolo dostane ránu odspodu, zapříčiněnou nerovností či překážkou, záklopka se otevře a tlumič začne pracovat. Spoj horních vzpěr a sedlové trubky tvoří malý frézovaný dílec, který zároveň aktivuje i tlumič. Zde se také nacházejí zbylé dva čepy. Ohoz Dnešní kola se kromě rámu liší hlavně v osazení. Nová přehazovačka na kole za 15 tisíc se od té z kola za 92 tisíc nebude ve funkci asi moc lišit. I levné součástky totiž dnes mají vychytaný chod. Ale to, co je od sebe bude markantně odlišovat, bude hmotnost, odolnost a hlavně životnost. A ta je u kola za devadesát směrodatná. Proto na Trans Missionu najdeme přehlídku špičkových komponentů. K čemu by bylo kolo s tlumičem s SPV, kdyby vepředu nemělo tu samou libůstku? Na Trans Missionu tedy najdeme velmi příjemnou vidlici, Minute 1:00. Ze tří modelů je to jediná, která místo vzduchu preferuje ocelovou pružinu. Zdvih je měnitelný pomocí kolečka RTWD na vrchu levé nohy mezi 100 a 130 mm. Na pravé noze nechybí ventil SPV, do nějž lze nafoukat tlak v rozmezí od 30 do 150 PSI. Tuhost vidlice se může změnit bohužel pouze výměnou pružiny. Za své peníze si nový majitel kola nepořizuje pouze rám a pružící jednotky, ale dostane k nim i spoustu pěkných věciček. Třeba na výměnném háku na pravé zadní patce visí jeden z největších šperků, které kdy značka SRAM bikerskému národu přinesla. Na dvoubarevné přehazovačce se majestátně vyjímá červené písmeno X a za ním bílá nula. Ačkoliv její matematická hodnota odpovídá nicotě, cena měniče rozhodně nicotná není a řadí se k těm nejvyšším. Důvodem je miniaturní hmotnost přehazovačky a také použití kombinace karbonu a duralu. Pokud připočteme ještě precizní zpracování, převodový poměr 1:1 systému ESP, snadnou údržbu a servisovatelnost, kdy lze nahradit většinu součástí, není se čemu divit, že celý svět "iks nule" leží u nohou. Dalším komponentem od SRAMu je řazení Trigger X.9, což je druhá nejvyšší sada značky. Je zřejmé, že páčkové řazení prakticky nahradilo otočný Grip Shift. Navíc se k Triggeru mohou uchýlit odpůrci shimanovských Dual Controlů. Shimano si však svou nadvládu zachovalo aspoň u přesmykačů. Na Meridě najdeme model ze sady Deore XT konvenčního tvaru, tedy žádný topswing. Komponenty spojené s řazením opustíme u klik, které dodala špičková značka FSA. Model AfterBurner si své místo na Trans Missionu jistě zaslouží. Již dříve jsme byli maximálně spokojeni s jejich tuhostí i výborným designem, takže i na Trans Missionu jsme jejich přítomnost uvítali. Kola jsou zapletena na výborných nábojích FR švýcarské firmy DT Hügi s impozantní tloušťkou těla. Duralový ořech patentovaného systému firmy Hügi má svůj specifický cvrkot a rozhodně bude patřit ke komponentům, které vydrží hodně dlouho. DT Swiss si vzal na starost i dráty a ráfky, takže můžeme mluvit o zapletených kolech. Ta jsou obuta do plášťů Maxxis Ignitor vpředu a Dy-No-Mi-Te vzadu o průměru 2,35". Jejich vzorek je velmi podobný a hlavně funkce je výborná skoro na každém povrchu, rozhodně nezklamaly ani na sněhu. Rozjetý stroj velmi účinně zpomalí 203 mm velké kotouče hydraulických brzd Magura Louise. Tento model patří k tomu nejlepšímu v sortimentu německé značky a tak bezpochyby patří i na Trans Missiona. Představec, sedlovku a řidítka dodalo opět FSA, sedlo je pak nezničitelný Nisene od Fi'zi:ku. V terénu Ačkoliv v našich zemích sníh leží už celou věčnost a suchý les prakticky nenajdeme, neznamená to, že by se nedalo testovat kola. Ušlapané lesní cesty přinášejí nespočet překážek ve formě hrudek sněhu či skrytých kořenů. Kromě toho jsme již měli tu čest shodné kolo pořádně proklepnout vloni v Andalusii na Press campu týmu Merida, takže jsme si spíš potvrzovali již nabyté dojmy z jízdy přímořskou zelení. Trans Mission je stavěn na rychlou jízdu drsnějším terénem, tak jsme ho pořádným terénem protáhli, abychom z něj vydolovali všechno dobré i zlé. A musíme uznat, že nevzdoroval. Ačkoliv se nejedná o závodní raketu, posed se víc blíží cross countryovému, než freeridovému. Geometrii rámu má Merida lehce posazenou vzad, dělá to hlavně položenější přední úhel vidlice a její zdvih 130 mm. 10 cm dlouhý představec naopak člověka nutí se trochu natáhnout vpřed, takže ideální stav pro all mountain pojetí jízdy. Do kopce je vhodné si smotat zdvih na nižších 100 mm, řidítka trošku klesnou a přední kolo se tak nezvedá. Výjezd je celkem v pohodě i díky SPV, které nutí kolo jet kupředu bez pohupování. Při správně nastaveném tlaku je kolo v malé rychlosti celkem netečné vůči malým rázům, takže se chová jako pevné. Kombinace středně dlouhého rámu a představce má na svědomí celkem klidné vedení stroje, přesně na rozmezí mezi přílišnou živostí a klidem. Drobné rychle se za sebou opakující hrboly tlumič Swinger moc neregistroval a choval se jako pevný. Pokud by tento nedostatek jezdci vadil, stačí ubrat tlak v komoře SPV. Do zatáčení není Trans Missiona potřeba dvakrát přemlouvat a vymotá se i v prudkých zatáčkách. Ve sjezdu přitom s přehledem valí dolů, aniž by si dělal, co chce, jeho chování je vyvážené. V terénu se SPV stáhne do ústraní a tlumič i vidlice využívají celého svého zdvihu k prospěchu jezdce. Čtyřčepová zadní stavba navíc díky své aktivitě slušně žehlí a nechá si líbit i větší rány. Rám je díky hranatému profilu hlavních trubek neskutečně tuhý, záběr je okamžitý, a jízda celkem svižná. Takže?... Merida Trans Mission je tu pro lidi, kteří se rádi svezou tvrdším terénem, ale zároveň chtějí na kole jezdit. Právem patří do kategorie enduro až all mountain, tuhý rám v kombinaci s výbornými komponenty slibují vysokou odolnost i životnost. K tomu SPV z houpačky dokáže udělat kolo použitelné i na delší přesuny, takže je maximálním přínosem pro požitek z jízdy. Jeho variabilní možnosti nastavení navíc dovolí najít tu správnou konfiguraci pro každého jezdce. Pokud tedy vyžadujete odolný stroj, který dobře jede, s 13,5 kg je vzhledem ke své kategorii přiměřeně lehký a umožní zdolat dříve nesjízdné terény, určitě vemte v potaz i Trans Missiona od Meridy.

 

Rám	Trans Mission HFS
Vidlice tlumič	Manitou Minute One 100-130 mm Manitou LRS SPV
Kliky	FSA After Burner
Přehazovačka přesmykač	SRAM X.0 Shimano Deore XT
Řazení	SRAM X.9
Brzdy / páky	Magura Louise
Náboje Ráfky Pláště	DT Swiss Hügi FR DT Swiss XR 4.1 Maxxis Dy-No-Mi-Te / Ignitor 2,35
Řídítka	FSA XC Rise OS
Představec	FSA FR OS
Sedlo sedlovka	Fi´zi:k Nisene FSA SL LITE
Hmotnost	13,5 kg

Převzato z časopisu Cykloservis
(red)