Klenot

Komponenty na kola se dají rozdělit do dvou skupin. V té první jsou výrobky ryze účelové, které poslušně odvádějí svoji práci, ale my je přesto neobdivujeme, i když se po technické stránce leckdy jedná o špičkové použité technologie. Druhou skupinou jsou komponenty, do kterých se člověk zamiluje již na první pohled a možná ho v té chvíli ani nezajímá, jestli daná věc opravdu funguje. Samozřejmě že ideálním řešením je kombinace dokonalé funkce a za srdce rvoucího designu. Ovšem výrobků, které si zaslouží zařazení do kategorie nesmrtelných, zase takové množství není. Když se však řekne Campagnolo, už samotná tato značka a všechny komponenty s ní související mají právo se titulem "věčný" pyšnit. A to nejen dokonale elegantním zpracováním, ale také kvalitou a životností.
Ovšem komponent, který bychom vám rádi připomněli, je něco víc než jenom kampa. Brzdy Delta byly až donedávna snem nejednoho z nás. A v tomto případě to rozhodně nebyl špičkový brzdný výkon, který mnohým učaroval, ale právě ta neuvěřitelná elegance. Rozhodně nebudeme daleko od pravdy, když toto řešení nazveme jedním z mála uměleckých děl, které kdy byly pro kolo stvořeny. Delty se staly výsadou převážně nejvyšší sady Record a tomu odpovídala i jejich závratná cena. Ta ještě v roce 1995 činila téměř dvanáct tisíc korun za pár. I ona se tehdy zasloužila o umístění do kategorie snů, který si rozhodně nemohl splnit každý.
Při prvním pohledu si téměř nikdo nedovedl představit, jak systém funguje. Někdo se domníval, že se jedná o hydrauliku, a i dnes, kdy se s tímto komponentem člověk setká už jen zřídka, se občas na toto téma vedou diskuse. Ovšem to, že se po sejmutí krásného krytu s logem Campagnolo objeví soustava různých hejblat a čepů, většina zvědavců nečeká. Systém obsahuje čtyři ramínka, která tvoří rovnoběžník s centrálním tahem. A právě stažení jeho vrcholů má za následek tlak na ramena brzdy. Jak jednoduché! Toto řešení však bylo z počátku výroby zdrojem problémů, neboť nenabízelo dostatečnou brzdnou sílu, a postaralo se tak o ne zcela ideální reklamu. O tom, že pozdější typy měly tento problém vyřešen, se už tak neví. Většina lidí si tak právě Delty spojuje s nedostatečným brzdným výkonem. Novější série, jako je například ta na snímku, měly již systém zdokonalený použitím dvou zahnutých ramen, které dodaly soustavě větší páku. Tím se brzdy kvalitou účinku přiblížily klasickému excentru. Optická obava z vyšší hmotnosti byla v tomto případě neopodstatněná, neboť díky maximálně odlehčené vnitřní části brzdy byl nárůst oproti klasickým kampám pouze v řádu několika gramů. Výborně bylo vyřešeno nastavení brzdových špalíků. Kromě posouvání je bylo možné naklápět nahoru a dolů, ale také pomocí malých červíků nastavit úhel k ráfku u přední a zadní části.
V dnešní době se setkáme s Deltami možná jen na starších časovkářských speciálech nebo na kolech různých materiálových fetišistů. Je pravda, že ten, kdo Delty jednou získá, už se jich většinou nezbaví. A to často i za cenu, že by se měly válet doma ve skříni. Jednou za čas je vytáhnout a pomazlit se s dokonalým zpracováním tohoto šperku, i takové věci přinášejí tu pravou radost z cyklistiky. Doufejme, že i v budoucnu vzniknou takové věci, které nás dokáží pořádně chytnout za cyklistické srdce.