0 Porovnat
Přidejte si do porovnání produkty pomocí ikonky vah a zde si poté můžete porovnat jejich parametry.
0 Košík
Váš košík je prázdný...

Absolutní důvěra v UST

UST.
Běžného bikera pravděpodobně nechává systém bezdušových kol chladným - ať již kvůli značné pořizovací ceně či konzervativizmu a kdoví čemu ještě. Naopak výkonnostní jezdci a ti z nás, kteří hltají kroky vývoje snad ještě dříve, než došlápnou na povrch reality, budou souhlasit, že pneumatika těsnící vzduch je jedním z horkých témat současného MTB. Jak ale asi tušíte, není ani redakční poměr k jízdě bez duše jednoznačný (viz Velo 3/2002). Vždyť ani terénní motorky nepoužívají tubelessy.
Jsme tedy na správné cestě? Jedním z nejhorlivějších zastánců je francouzský Mavic, který spolu s výrobci pneumatik Michelinem a Hutchinsonem přišel se systémem bezdušových kol pro MTB, dnes uznávaným jako standard. Svému dítěti věří natolik, že okolo něj staví zapletená kola, že pro něj nabízí již i samotné ráfky. Ve snaze nakazit nás svým entuziazmem uspořádala značka prezentaci nových produktů tohoto systému.

2003: závody, jízda pro radost,extrém i hybrid
Nízké firemní budovy těsně za Annecy se staly dějištěm premiéry nových zapletených kol Crossmax & spol. Jednotliví technici procházejí paletu nabídky, vypíchnuty jsou podstatné konstrukční body. Skladba zapletených kol bude pro sezonu 2003 sledovat následující schéma: XC závody, vedle nich kategorie jízdy v přírodě, pak extrémní sport a nakonec asfalt.
U závodního cross-country není co objasňovat - maximální výkonnosti je přizpůsobeno vše. Přítmí sálu rozzářil nový model Crossmax SL: dohromady je komplet díky odstranění přebytečného materiálu na vnitřní straně ráfků mezi otvory pro dráty o 100 g lehčí než letošní verze. Novinkou je také přední náboj s kompozitovým tělem. Osvědčené ovšem přetrvává. Náboje na průmyslových ložiscích umožňují speciálním klíčem vymezit eventuální vůli. U zadního náboje je dosaženo nízké hmotnosti hliníkovou konstrukcí s tím, že prostor kontaktu praporků volnoběžky a těla náboje je vyložen ocelovými vložkami.
Dráty kované z hliníkové slitiny Zicral s polypropylenovou pojistkou proti povolení jsou asi o 10 % pevnější než ocelové. Zastavme se také u ráfků. Slitina Maxtal je specifický hliník řady 6000, u kterého Mavic uvádí nižší hmotnost, a až o 30 % větší pevnost než u běžně používané slitiny 6106. UST ráfky navíc vyžadují speciální technologii uchycení niple, který je součástí drátu. Proto je tupým hrotem za vysokých otáček materiál doslova nahrnut dovnitř ráfku, kde je pak do něho proříznut závit. Ráfky se u Mavicu již 15 let svařují, od letošní sezony dostal keramický povrch brzdných ploch (žárem nanesené oxidy hliníku a titanu) větší elasticitu v podání Ceramic II.
Zajímavý je také způsob zapletení zadního kola. Dráty jsou totiž vyrovnány radiálně (ne však dostředně) na straně pohonu, a naopak kříženě na straně opačné. Cílem tohoto výpletu (Isopulse) v kombinaci s tvarem přírub náboje je přenést zatížení i na stranu bez kazety, a dosáhnout tak lepšího rozložení zatížení kola.
Tolik tedy obšírněji o konstrukčních detailech. Pro top model Crossmax SL s 18 dráty vpředu a 20 vzadu udává Mavic hmotnost 650/820 gramů. Crossmax SL Disc je lehce těžší - 770/915 g a má po 24 drátech dvojitě křížených na všech stranách výpletu. Na kompozitovou nábu vpředu zapomeňte.
Další řadou v novém firemním schématu je Cross Riding, tedy nezávodní, ale vysokovýkonnostní ježdění. Zde kraluje černý Crossmax XL. Na ráfcích nenajdete odtučňující obrábění, vpředu není kompozitový náboj. O lehce vyšším důrazu na životnost svědčí nárůst hmotnosti - 730/885 g. Výplet prostřednictvím zicralových drátů nese 18 paprsků vpředu a 20 vzadu, zapletených stejným stylem jako u modelu SL. Disková verze, s odlehčující drážkou na boku a 24 dvakrát kříženými dráty na obou kolech, nabízí prostřednictvím adaptéru montáž na 9 i 20 mm osu vpředu - na konce osy přijde průměr redukující záslepka.
Pro řadu Extreme byl představen nový komplet Deemax. Charakteristickou žlutou střídá stříbrná, 36 čtyřikrát křížených ocelových drátů se mění za 28 křížených trojitě. Dolů šla také hmotnost: ze 1160/1390 g na 1075/1235 g. Poprvé také mohou sjezdaři vstoupit do rodinky UST. Pro lehčí freeridové užití se nabízí již zmiňovaný adaptér na 9mm přední osu.
Hodně u Mavicu věří řadě Asphalt, tedy zapleteným kolům pro městský provoz, trekking. Vtip je v tom, že v době diskových brzd se tato kola s úzkými pneumatikami perfektně hodí jako druhý set pro bike. Boky ráfků jsou navíc po použití adaptéru na čepu vidlice připraveny pro klasické brzdy. Kola Speedcity váží 865/1095 g a jsou zapletena 24 dráty.
A aby toho nebylo málo, tak Francouzi rozšířili nabídku samotných ráfků pro bezdušovky. Vloni na Eurobike byl představen model X 3.1 pro kotoučové brzdy, pro rok 2003 je tu verze pro ráfkové kotvy s keramickým povrchem boků, 28/32 dráty a hmotností 465 g. Sjezdaři se zase mohou těšit na ráfek D 3.1 Disc se 32 otvory při 450 gramech.

Teorie praxí prověřená...
Teoretické závěry jsou jedna věc, bez skutečné funkce v praxi ale není o čem hovořit. A tak po dopoledni v lavicích přednáškových sálů a příjemném obědě v jídelně zaměstnanců následoval přesun nedočkavých žurnalistů autobusem na kopec za městem. Zde Mavic vytyčil asi kilometrový testovací okruh, který obsahoval vše, co může vlastnosti bezdušového systému prověřit, a kde může ukázat své přednosti. První stoupání začínala prašná cesta, pak se výjezd stočil do lesa na kořenitou pěšinku. Tu po chvíli střídala široká dálnice s makadamem a jemným pískem, aby celou štreku zakončil divoký sjezd po ostré skále a kamenech.
Zatímco jsme se dopoledne občerstvovali na těle i na duchu, mechanici nám na naše kola nasadili první ze série testovaných produktů Mavic - kola Crossmax SL. Protože byla na strojích, s nimiž máme zkušenosti, bylo s čím porovnávat.
Kromě toho, že asi šla dolů celková hmotnost biku, první, co bylo možno vnímat, byla citelně větší snadnost odvalování kol již na nájezdovém asfaltu. Tuhá, lehká kola prostě bike oživí. Na kořenech nechybí přilnavost, systém UST sbírá body. Svůj díl na úspěchu samo sebou nese konkrétní vzorek a nutno přiznat, že podobně by se asi choval i klasický systém. Pozornost se tedy upírá ke sjezdu. Bude nízký tlak dostatečný? Hop a skok, kameny, štěrk, skála a ssssssss... Snad byl vybrán příliš náročný úsek, jak jinak si totiž vysvětlit, že snad každý druhý jezdec se vracel po chvíli do základního tábora s defektem.
Zde je nutno se Mavicu zastat: u nikoho jsme si nevšimli, že by vzduch utekl bokem, vše byly průrazy pneumatik, někdy i na více místech najednou. Vytažené obočí tedy směřuje do řad výrobců plášťů. Je sice pravda, že jsme testovali závodní XC kola se závodními pneumatikami, tolik defektů na pláštích tolika výrobců však nedává příliš důvěry. A tak byly první dojmy s novými koly notně zkaleny cizím přičiněním.

Nejen bikem je biker živ
Rychle se převléci, autobusem zpět do hotelu a za hodinu opět sraz na baru u recepce. Program byl opravdu hodně našlapaný, nejednou si člověk připomněl, jak byl v dětském věku takto posunován na táborech. Pokud však chcete stihnout, co tým Mavicu naplánoval, nedá se nic dělat.
Večer proběhl ve znamení řady Asphalt. Kola dostala komplety Speedcity a peloton novinářů se vydal na okružní jízdu Annecy. Skrz parky, středověkým historickým centrem až na břeh jezera. Taková trekkingová idylka.

Vzhůru do Alp!
Již v noci začal pořádný slejvák. A pršelo i v průběhu přesunu do alpského střediska Morzine. Cestou vzhůru po klikaté silnici jsme nepoznávali stružky, které jsme míjeli, když jsme tudy přede dvěma dny sjížděli do Annecy. Teď se valily po stěnách skal vodopády.
Po obědě přestalo pršet, a tak je rozhodnuto pokračovat v plánu. Na programu je testování setů Crossmax XL. Lanovkou s přestupem stoupáme do závratné výšky, jízda trvá snad dvacet minut. První metry sjezdu do údolí vedou po přibližovací cestě, která je slušně rozmáčená. To, co ale následovalo, činí woodstockovské bahenní radovánky hodně slabým odvarem. Bahnitá cesta pro čtyřkolky zacpává kola tak, že neprojdou rámem. Kus i neseme. Naštěstí je tu první stanice a s ní i stojan a pár hadic. Biky se klubou zpoza bahna jako ptáčátka ze skořápek. Sjezd pokračuje kus po sjezdovce a následně podél potoka až do Morzine. Technická náročnost není valná, scenérie ale úchvatné. Ještěže se o sprchování biků postará mechanik Mavicu!
Druhý den již svítí slunce o sto šest, přesto jsou tratě na druhém svahu ještě místy rozbředlé. Porovnání s Kalifornií při testování s týmem Manitou na týchž trailech rozhodně není na místě. Pneumatiky ale drží bez defektů, a tak točíme jednu jízdu za druhou. Lanovka, sjezd, lanovka, sjezd...
Nezdá se to, ale po pár jízdách na rozbitých tratích toho má jezdec tak akorát. S materiálem tentokrát žádné problémy nejsou - kola jsou tuhá, rychlá a keramický povrch boků prokazuje v bahně cenné služby. Takže spokojenost. Důkladnější informace očekáváme od dlouhodobého testu páru Crossmaxů SL a XL Disc, které fasuje každá z přítomných redakcí. Lázeň regeneruje unavené tělo natolik, že ještě vyrážíme nasávat atmosféru festivalu Free Raid Classic v centru Morzine. To už je ale jiná kapitola naší francouzské voyage.
Au revoir!

Tomáš Taich, Annecy & Morzine
Foto: Tomáš Lébr ml.
časopis Velo